Děti + trenér + rodiče = spojené nádoby.
- Podrobnosti
- Zveřejněno 19. 10. 2014 10:52 19. říjen 2014
- Napsal ToM ToM
Juliska nám ukázala že rodič a jeho pochopení tréninkového a závodního procesu je klíčové pro úspěch a spokojenost v našem konání. Tihle chlapci na fotce si dění užili, každý po svém, ale nakonec společně a radostně.
-Velice stručně řečeno, zanedbat pohybovou výchovu dětí je neblahé tak jako je nezdravé děti " tůnit" v nízkém věku. Zejména zaměřením se na výsledky se toho dá pokazit možná ještě více. Děti potřebují pochválit a ocenit jejich ÚSILÍ, byť třeba umístění není takové jako by si rodič představoval. První je jen jeden. Doporučuje se vždy se zaměřit na pozitivní jevy v projevu závodníka a ty pravdivě ocenit. " Líbilo se mi že jsi krásně splýval po obrátkách, že si se nenechal zavřít po startu do davu, že si bojoval do konce...atd atd..." Vždy se dá něco POCHVÁLIT. Právě nereflektovaným tlakem na výsledky dětí lze lehce dosáhnout opaku a úplného odmítnutí pravidelné přípravy. Dere-li se přesto rodičovská ambice na povrch je nejlepší si sám jít zasportovat. Ostatně jsme lyžařský oddíl i s dospělými členy Zážitky z Jizerské 50ky, tj tří až šesti hodin v promoklých botách s rukama plnýma puchýřů budou patřit k perlám večerních vyprávění u krbu. :)
Sporty na které v Sokole děti připravujeme patří mezi sporty s pozdní specializací s jednou výjimkou a tou je PLAVÁNÍ. /leží na pomezí pozdního a časného/. Kdo se nenaučí včas plavat je hendikepován.Výjimky jsou ale nespoléhal bych na to .
Nesdílíte-li toto paradigma s námi Tyršem, Fu"gnerem, otcem Janderou a systémem LTAD, máte vždy možnost přejít do klubů které to také nesdílejí a těch je většina. Přijmou vás s otevřenou náručí a dítka vám zapracují že se za pár let nebudete stačit divit. Běžkaři, plavci i vícebojaři trénují obvykle od deseti let mnohdy i dvoufázově, včetně sobot nazřídka i nedělí a objemy přípravy jsou impozantní. Na závodech pak dosahují srovnatelných výsledků jako naše oddílové děti. Čas strávený "tréninkem pro trénink" jim ovšem do dětství nikdo nevrátí.
Dětství není možno chápat jen a pouze jako přípravu na dospělost ale jako samostatnou a neopakovatelnou část života která má smysl i jen sama o sobě. Ano učit se a trénovat, ale i jen tak BÝT, hrát si, kamarádit se, radovat se, prožívat to či ono, ano, či jen tak lelkovat. Však je to lidské. I Gustav Flaubert tvrdí, že člověk je stvořen k tomu aby ležíc na rozkvetlé louce pozoroval plující mračna....
Prosím rodiče aby si v klidu prohlédli tabulku v úvodu článku. Autor I.Balayi si s tím pohrál a v angličtině to má i pěkné vícesmysly. Třeba "FUNdamentals"... nevystihuje to geniálně podstatu?
Kam až tp může zajít včetně těžko léčitelných škod na psýše i těle publikuje např primář Tělovýchovného lékařství MUDr Radvanský. O tom někdy příště, ale doufám ale že to nebude třeba.
Tom Lukeš